Hrusice 9.10.2010 - začátek naší nové CRH
Dojeli jsme do Mirošovic (zkušeněji vypadající detektivní kancelář málem vystoupila o stanici dřív) a vydali se pěšky Hrusickému muzeu Josefa Lady. Při prohlídce jsme nenašli žádnou stopu po podezřelém a tak nezbývalo nic jiného než se zeptat přímo paní na pokladně, jestli náhodou hledaného muže neviděla. A ejhle – byl přímo tam, ráno téhož dne, a ptal se na cestu na Šmejkalku. Posilnili jsme se na cestu a vyrazili v jeho stopách.
O dva kilometry dál jsme narazili na zkrvavený nůž zabodnutý v zemi a dvoje stopy vedoucí od něj. Obě detektivní kanceláře se vydaly na průzkum a objevili, že jedny krvavé stopy po chvíli končí, zatímco druhé pokračují dál. Také jsme na místě činu našli hledanou sošku! Došli jsme k závěru, že podezřelý chtěl prodat padělek sochy, ale kupující na to přišel, v zuřivosti naší osobu bodnul, sošku zahodil a zmizel. Vydali jsme se tedy dál po stopách zraněného podezřelého a po troše bloudění jsme místo něj našli na cestě ležet našeho omráčeného kolegu Džouzefa Barnabiho. Samozřejmě zkoušel zastavit podezřelého na vlastní pěst a skásnout celou odměnu za sošku sám!! No, když jsme ho přivedli k vědomí tak jsme zjistili, že mu náš prchající vzal telefon a napsal z něj smsku příteli, v níž si domlouvali sraz na břehu Sázavy. Věděli jsme, že pokud HO najde jeho přítel dřív než my, tak už se o ukradené sošce nic nedozvíme, a tak jsme šlápli do pedálů a dohonili ho těsně před Zlenicemi.
Zmítal se unavený od stromu ke stromu, ale když zjistil, že jsme mu v patách, tak se v něm ještě probudilo značné množství elánu. Nebudu to protahovat, nakonec se nám jej podařilo svázat a zjistit, jak se jmenuje kamarád, který má v současné době mexickou sošku u sebe v Praze. Výměnou za tuto informaci jsme ho neudali policii a nechali ho ležet svázaného na břehu. Ale lezlo to z něj jako z chlupaté deky a tak se stalo, že nám ujel vlak do Prahy. Ale projeli jsme se přívozem, zahráli si pár postřehových her a už to jelo. Ve vlaku si ještě jednotlivé detektivní kanceláře vymyslely svá jména a motto a domluvili jsme se, že se i nadále budeme cvičit v detektivních dovednostech. A pak už hurá zpět do náruče maminek nebo tatínků.
Účast: Terry, Pepa, Anička, Honza, Kája, Martin, Helča, Lenka, Artur, Matěj, Ruda, Ája
Ušli jsme: 10 km
Zapsala Téra
Náhledy fotografií ze složky Hrusice 9.10.2010
